Příběh papírového slovníku, aneb nezapomínejme být občas offline

Dnes jsem měla menší výpadek wi-fi sítě a byla jsem nucena použít papírový slovník, místo online slovníku. Nejdřív jsem byla krapet otrávená, ale hned jak jsem vzala knihu do ruky, mě to přešlo. Je to totiž fakt pěkná knížka :) Hned mi bylo líto, že ho nepoužívám častěji a sama sobě jsem si slíbila, že se to pokusím napravit.

Miluju nové technologie, to o mě každý ví. Ale někdy je lepší na ně na chvíli zapomenout a dělat věci “po staru”. Ano, někdy je to na delší dobu, ale zase vás to možná obohatí o super zážitek. Ať to zní jakkoliv zvláštně, tak listování slovníkem, který má na každé straně nějakou ilustraci, občas i barevnou, a navíc krásně voní, bylo pro mě mnohem víc “emočně obohacující” než ťuk ťuk ťuk na klávesnici. 

Takže příště až budu hledat nějakou ulici třeba v Praze, nezapnu první Google Maps, ale vezmu si papírovou mapu. Taky někomu co nejdřív napíšu klasický dopis na krásný dopisní papír a přiložím ručně nakreslený obrázek. Místo kontroly času na mobilu se podívám na krásné kyvadlové hodiny, které máme v jídelně :))) A místo poslouchání mp3 si pustím vinylovou desku, nebo ještě lépe pásku na kotoučáku. Jsem si jistá, že z toho neozeřaného zvuku budu paf :)

A z toho plyne mé dnešní poselství. Svět nových technologií je super, ale ten offline svět vás občas překvapí. Nezapomínejte na něj! :)